Hormonální změny, zvětšující se děloha, nárůst hmotnosti, změny cévního systému. To vše jsou faktory, které ovlivňují vznik křečových žil v těhotenství.
Už na samotném začátku těhotenství se objem krve matky zvýší až o 20 %. Krev zásobuje plod kyslíkem, proto je tento nárůst velmi důležitý a žádaný.
Hormonální změny mají za následek rozvolnění tkání, povoluje se i tonus žilní stěny, což může vést k rozvoji rozšíření žil a vzniku varixů. Žilní stěna je v tomto období velmi citlivá a náchylná k dalším změnám, například se zvyšuje její propustnost.
Další příčinou je zvětšující se děloha, která utlačuje dolní žilní systém (žilní plexy) a mechanicky zabraňuje krvi k jejímu přirozenému návratu a způsobuje městnání krve v dolních končetinách. V pánvi vzniká zmnožené žilní řečiště. Nejvíce se varixy objevují v posledním trimestru, kdy je tlak dělohy nejvyšší, nárůst hmotnosti nejvýraznější, a s tím přichází i vyšší pocit únavy, který svádí k delšímu sezení a odpočívání.
Nohy více otékají, pocit pnutí je nepříjemný, občas bolestivý, ale křečové žíly většinou nebývají pro matku a dítě zásadně nebezpečné. „Někdy se mohou komplikovat křečové žíly v těhotenství zánětem žil, tzv. varikoflebitidou. Naštěstí zásadní ohrožení zdraví při zavčas a dobře léčeném povrchovém zánětu žil matce a dítěti nehrozí,” vysvětluje MUDr. Vlachovský, Ph.D.
Křečové žíly se v době těhotenství objevují tradičně na dolních končetinách, ale výjimkou není ani jejich výskyt v oblasti hráze a zevních rodidel. Ty se však většinou po porodu zmenší, případně ztratí.(1)
„S počtem těhotenství se riziko rozvoje křečových žil jistě zvyšuje, dokonce 3 a více těhotenství se považují již za jakýsi „rizikový faktor“. Věk matky až takovou roli nehraje,“ dodává lékař.
Křečové žíly v těhotenství nebývají rizikem. (foto: ilustrační)
„Bohužel neexistuje dostatečně vhodná prevence vzniku křečových žil v těhotenství, obzvlášť pokud k tvorbě varixů u ženy dochází již před otěhotněním. Doporučují se nosit kompresní punčochy nebo punčocháče, je možno brát venofarmaka, být fyzicky aktivní a mít dostatek pohybu, ale to je v podstatě vše,“ vysvětluje MUDr. Vlachovský, Ph.D.
Pro úlevu existuje několik rad:
Kojící polštář si určitě pořiďte dříve než po porodu. Není jen vhodnou pomůckou pro nakrmení miminka. Pomůže i jako prevence vzniku křečových žil. Ideální poloha ke spánku v těhotenství je na levém boku, kdy si pomocí polštáře vypodložíte bříško, zvednete nohy do vyšší polohy a uvolní se vám i kyčel po celodenní námaze. V této pozici neutlačujete dolní dutou žílu, která se nachází na pravém boku a jejím úkolem je vést krev do srdce. Tím snížíte tlak na žíly.(1)
„Odstranění křečových žil v těhotenství nedoporučujeme a na klinice neděláme. Není to ani vhodné. Žilní systém v těhotenství je velmi zranitelný, často dynamicky se měnící a po porodu se nález velmi často výrazně změní – tedy až na velmi, velmi vzácné případy odstranění křečových žil v těhotenství neprovádíme,“ vysvětluje MUDr. Vlachovský, Ph.D.
V případě, že nedochází k zarudnutí končetiny, extrémním otokům, silné bolesti, není nutné křečové žíly v těhotenství nijak řešit. V opačném případě je důležitá včasná návštěva lékaře, který zkontroluje, zda nedošlo ke vzniku zánětu žil.
V mnoha případech křečové žíly ustoupí po porodu samy, změny trvají až několik měsíců po narození dítěte. Pokud varixy nezmizí, určitě doporučujeme vyšetření u nás na klinice.
„Odstranění křečových žil je vhodné nejdříve 3, lépe 6 měsíců po ukončení kojení. Je dobré brát v potaz i otázky rekonvalescence – první měsíce a roky života je maminka většinou plně „zaměstnána“ dítětem, takže načasování případné operace je i z tohoto hlediska důležité! Pokud žena kojí, jsou obecně všechny metody nevhodné – anestetikum prostupuje do mateřského mléka a je zbytečné vystavovat miminko riziku tohoto působení. Pokud jsou důvody operace zdravotní a maminka i přes riziko do operace chce jít, je vhodné na několik dnů kojení zcela přerušit,“ doporučuje na závěr MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D.
Reference:
